Bez hudby ani ránu!

Já jsem ten typ člověka, který se bez hudby ani nehne. Hudbu sebou vždy a všude, vždyť bez ní by to ani nešlo.

Dokáže mi pomoci. Třeba když mi není dobře, nemám dobrou náladu nebo naopak, když se potřebuji uvolnit, vybrečet.. Vždy je tu pro mě a ještě nikdy mě neomrzela. Nejspíš už jsem změnila několik stylů, ale co na tom? Každý má svá období, kdy chce zkoušet něco jiného a nebo mu třeba to co má už nestačí. Nezáleží na tom, kdo co poslouchá. Hnedka neodsuzuji lidi, třeba jen pro to, že jeden z nich poslouchá hip- hop a někdo zase heavy metal. Každý z těchto stylů dává najevo svůj názor. tak si to vemte, třeba jen ten hip- hop. Přiznám se, že ten moc neposlouchám, ale řada z lidí mého okolí ano. Tento styl se snaží dát najevo svůj názor i když někdy ne zrovna způsobem, jež by byl pochopen. A naopak tomu heavy metal. Když se tohle řekne, tak si většina lidí představí vyřvané zpěváky, kteří nemají co dělat. Ale o tom to přeci není. Mají nádherné texty, většinou o životě a kruté realitě. Nemusí to být jen takové ty vyřvané songy, ale i pomalé a úžasné skladby. Mějte pochopení pro co, co někdo poslouchá na každém z toho je něco úžasného a vše má své kouzlo. Sice si několik lidí myslí, že se hned tak musí oblékat a dokonce malovat, ale proč proboha? Není to snad každého věc?