Prosím, vrať se mi..

Ztrácím tě. Prosím vrať se mi. Bez tebe sedím v prázdném pokoji, koukám do zdi a pláču. Musím myslet jen a jen na tebe. V hlavě mi krouží nesčetně mnoho myšlenek. Zmatek. Vzpomínky na tebe jsou tak živé, tak krásné a především jsou to vzpomínky ještě z nedávné doby. Když si pročítám staré smsky je mi smutno, uvědomuji si, až teď, jak si se o mě bál,  jak si se o mě staral a když jsem si přečetla ty dvě slova, slova, po kterých se mi tak moc stýská, uvědomuji si, jak moc to pro mě znamená, jak moc je chci slýchat dál. Ano, jsou to slova miluji tě. Stýská se mi po tvém objetí, po tvém pohlazení, po tvém polibku.. To vše je ale pryč. Když jsem tě včera viděla, jak si se na mě díval. Ty tvoje nádherné zelené oči, jak jen se na mě dívali. Uvědomila jsem si, že ti moc ubližuji. A to jsem za žádnou cenu nikdy nechtěla. Chtěla jsem se chovat, jak nejlepší holka na světě, ale když si to přehrávám v hlavě, spíš jsem jako holka zklamala a teď jenom nesu následky, za to, co jsem udělala. S porovnáním, co ty si pro mě kdy udělal to nemohu nikdy, ale opravdu nikdy oplatit. A přesto, jak moc bych chtěla. Vím, že v lásce nehraje roli oplácení skutků toho druhého, ale víš ty vůbec, co všechno si pro mě udělal ? Stál si při mě, když všichni kolem odcházeli, řešil si semnou moje problémy a hlavně jsem se s tebou smála. Si jeden z mála lidí, co dokázal, abych se zasmála. Bylo to přímo ze srdíčka. Jenomže teď? Teď je mé srdce zlomené. Sliboval si, že mi ho nezlomíš, však víš, bála jsem se do tebe zamilovat. Tvrdil si, abych ti věřila, že se nic takového nestane. Ale bohužel..  Právě se to stává. Ne najednou, ale postupně. Lásko, chci cítit tvoje ruce, kolem mého pasu, chci tak moc být zase s tebou. Vždycky to tak bolí ? Prosím, dej mi ještě jednu šanci to napravit. :( Neodcházej.. Miluji tě. A chci být jen s tebou. Chci s tebou pařit, chci s tebou smát se, chci být jen s tebou. Ať už kdekoliv. Jen s tebou a nikým jiným!!!!