To je omyl!

Je všeobecně známo, že existují umělecká díla, která mají široký dopad. Již v dávné minulosti vznikali romány, které inspirovali četné jedince k velkým činům příladem mohou být jak sebevraždy, defraudaci a podobně. Dnes nevedeme takové statistiky, ale myslím, že tento přííběh napoví mnohým z nás, že je to docela škoda.

 Je to příběh, který se stal Dominikovy Maškovi, žákovi sedmé bé. Byl sychravý večer a malý Dominik seděl před rozzářenou televizní obrazovkou a čekal na jeden z večerních pořadů. Moc se těšil, jelikož tohle jindy nemohl. Dnes měl ale zásluhy. Utřel nádobí, došel do krámu a odnesl dopis knihaři Dlouhému. Sledování večerních pořadů byla obvyklá odměna za mimořádné zásluhy, které mu občas udělovala matka, i když otec byl proti tomu. Tvrdil, že dítě patří do postele, ale momentálně byl otec na složební cestě v Brandýse a tak měl dovolíno. Dnes večer byl opravdu rád, že se může dívat, jelikož dávali Kriminálku Miami. Miliony diváků zasedly k obrazovkám, aby sledovali zoufalý křik staré ženy, která nakonec zemře v rukou nájemného vraha.

„To byl ale pěknej grázl ten manžel, viď mami?“ komentoval vzrušeně Dominik. „ Byl Domčo, ale už na to nemysli a jdi spát.“ řekla paní Mašková. Jenomže ono se řekne nemysli na to. Dominik si lehnul a před očima měl stále obraz staré ženy. Ten bídák manžel. Odjede si na služební cestu, najme vraha a.. A právě si Dominik uvědomil. Jeho otec je teď také na služební cestě. Stačilo by mu jen najmout si vraha. Tatínek ale není žádný padouch, ale člověk nikdy neví. Na věži odbyla desátá hodina.

Dominik stále přemýšlel. Udělal by to jeho otec? Poslední dobou se s maminkou hádali, naposledy kvůly tomu, že čalamáda se nehodí ke kynutým knedlíkům. Nedávno to zase bylo, kvůly tomu, že neměl vyžehlenou košil. To otec přímo zuřil, maminka mu tvrdila, že není otrok a on zase, že se nemusel ženit. To znamená, že mu manželství překáží.

Na věži odbíjelo půl jedenácté. Dominik hořečně přemýšlel. Jestliže maminka tatínkovi překáží je tedy možné, že se ji bude chtít zbavit. Nejspíš i tím způsobem jako ten padouch z filmu. Maminka už jiště spí a neví v jakém strašlivém nebezpečí se nachází. Najatý vrah se možná právě teď doplížil před dům a chystá se strčit klíče, zapůjčené otcem, do zámku. Dominik se náhle zachvěl a vyrazil mu studený pot. Zdálo se mu, že něco zaslechl. Zatajil tedy dech a podlouchal. Nyní to slyšel docela jasně. Někdo se pokoušle dát do zámku klíče. Představoval si, jak klika klesá dolu a najatý vrah vstupuje dovnitř. Dominik přemýšlel. Když začne křičet, tak ho vrah zabije také, ale co teď? A tak se rozhodl, zvedl se z postele a hledal něco, čím by mohl vraha zneškodnit. Nakonec našel jedno důkladné poleno, které bylo položeno hned vedle krbu. Slyšel kroky, které se pomalu blížili k ložnici. Jistě je vrah informovaný o poloze maminčiny ložnice. Dominik měl ale výhodu. Byl bos a tím i rychlejší. Dostal se dříve před maminčinu ložnici. Teď už jen čekal na to, až vrah přijde blíže. Setkání bylo neodvratné. Přesně v tom okamžiku, když vrah popadl kliku Dominik zakročil. Poleno dopadlo vrahovi na temeno a on se sesunul k zemi. Maminka v tu chvíli přiběhla. Podívala se, co se stalo a sklonila se k bezvládnému tělu. „To je omyl!“ křičela. „Ondřeji, co je ti?“ Na zemi ležel knihař Dlouhý. A musím říct, že tam ležel jak dlouhý, tak široký. Knihař Dlouhý pozvaný maminkou na večerní přátelskou návštěvu ležel na zemi a nejevil známky života. Musel být dopraven do nemocnice. A tak se tedy stalo, že se to dozvěděl i Dominik Mašek starší, když se vrátil ze služební cesty. Koupil synovi nové hodinky a řekl mu, že se zachoval jako chlap. Zato paní Mašková dospěla k názoru, že školou povinná dítka se nemají dívat na večerní pořady televize. :)